Moderátorka a zakladatelka nadace Asante Kenya
Lejla Abbasová
Česká moderátorka, tanečnice, modelka, aktivistka, herečka a bývalá mluvčí ministra pro lidská práva a národnostní menšiny. Moderuje společenské večírky, sportovní akce a programy pro děti. Přibližně 5 let pracovala jako koordinátorka adopce na dálku pro Keňu. Díky tomuto programu v Keni i půl roku žila. Z její iniciativy vznikl poté nadační fond s názvem Asante Kenya. Jeho činnost je zaměřena na pomoc africkým dívkám, které jsou vystavovány rizikům ženské obřízky. Má čtyři děti, svou dceru Iman porodila v domácím prostředí s porodní asistentkou.
Moderátorka a zakladatelka nadace Asante Kenya má za sebou tři porody. Děti má ale čtyři, jelikož je matkou dvojčat.
Každý porod byl specifický. Dvojčata se narodila předčasně, prostřední dceru jsem rodila doma a nejstaršího syna jsem coby prvorodička rodila klasicky v nemocnici
Až díky druhému porodu jsem zhodnotila, že porod prvního syna Davida mohl vypadat jinak.
„U druhého porodu doma nechyběla porodní asistentka. Právě tahle dáma mi úplně změnila pohled na těhotenství, porod a mateřství. Naučila mě mnohem lépe chápat vlastní tělo a intuici. Jsem pragmatička, která potřebuje věci hlavně pochopit. Nejdu po prožitcích, ale právě díky porodní asistence jsem prožila neskutečné věci. "
Ve druhém těhotenství jsem chodila i na klasické prohlídky do nemocnice. Pak ke mně tentýž den přišla porodní asistentka a potvrdila mi, co jsem se dozvěděla v nemocnici. Zjistila to však pomocí metru, pohmatem, řekla mi co to dítě dělá, naučila mě zjistit, kde se Iman nachází. Vždy jsme si třeba hodinu povídaly a byla to naprosto jiná zkušenost než přilítnout někam do ordinace. Iman byla otočená zadečkem dolu, tehdy se porodní asistentka zeptala, zda ji muze zkusit otočit. Následoval neskutečný zážitek, kdy porodní asistentka začala dítě otáčet.
Úplně jinak jsem dýchala a cítila každý úd své dcery. Celý proces trval asi 45 minut a bylo to nejintenzivnější spojení mě, mé dcery a partnera. Na základě toho jsem se definitivně rozhodla že chci rodit doma. Hodně jsem sbírala informace, hledala jsem si srovnání zahraničí a ČR. Všimla jsem si ohromného nedostatku informací v ČR - těhotenství je tu nemoc, domácí porod je ostrakizován, žena odevzdává odpovědnost do rukou medicíny, která ji udržuje jako auto. V šestinedělí je pak matka vržena z nemocnice zcela bez pomoci.
V zahraničí je porodní asistence hrazena z veřejného pojištění, to bych si strašně přála i pro české ženy. Je to obrovský vklad do celé společnosti a to říkám jako pragmatik.
Můj další porod dvojčat byl zase diametrálně jiný. Chtěla jsem rodit normálně ale oznámili mi, že císařský řez je jediná volba. Dvojčata se narodila předčasně a samovolně, od prasknutí vody jsem porodila do dvou hodin. Pak děti odnesli a já začala brečet, že jsem máma čtyř dětí a žádné nemám u sebe. Jedno z dvojčat muselo hned do inkubátoru a pak začalo období pěti týdnů, kdy jsem byla každý den šest hodin v porodnici. Poporodní péči jsem tentokrát neměla. Porodní asistentka je v dnešní individualizované společnosti téměř povinnost.
