Radka rodila počátkem ledna 2022 a byl to její druhý porod, první domácí. „Na domácí porod jsem se pečlivě připravovala a vše se mi vyplnilo tak, jak jsem si vysnila. Během porodu jsem si dopřávala bylinnou napářku, když jsem potřebovala odpočívat, odpočívala jsem. Při zapálených svíčkách a relaxační hudbě jsem prodýchávala kontrakce ve vaně. Měla jsem u sebe svého muže, dulu a PA. Splnil se mi sen rodit do vody. Starší dítko finále prospalo a probudilo se 45 minut po porodu. Vše bylo prostě dokonalé a neskutečně intimní." Autorkou fotografií je Zita Dirbáková.

Petra zažila se svou dcerou neasistovaný porod - doma na záchodě, pouze s podporou duly na telefonu. „Po měsících příprav jsme dceru pouze občas zkontrolovali dopplerem, že je všechno v pořádku. Když jsem mezi kontrakcemi přestala pospávat, už bych stejně nikam odjet nezvládla. Holčičku jsem zachytila společně s tatínkem. Hned začala plakat a po chvíli mazlení se uklidnila a přistála. Byly to neskutečné okamžiky po tom, kdy se syn narodil akutní sekcí po všech těch zásazích k "urychlení". Teď už vím, že když se procesu věří a moje tělo dostane dostatek času, dokážu porodit. Sama, bez léků i zásahů a to jen s minimálním poraněním."

Co mě při tomto krásném, rychlém a vědomém porodu překvapilo, bylo to, že dcera se narodila naprosto pokojně a bez pláče. Ve společnosti je narození dítěte prezentováno, že "MUSÍ" vždy plakat/řvát a i já to tak měla zafixováno, ale u své druhé dcery jsem se přesvědčila, že tomu tak být nemusí. Byl to nepopsatelný pocit, mít na hrudi takto klidné a spokojené miminko. Za zmínku stojí i to, že plakat jsme ji poprvé slyšeli až po třech dnech, kdy se poprvé dostala do cizích rukou (pediatra, který přišel na kontrolu). Jsem ta z žen, která se při porodu potřebuje naladit na sebe a miminko, takže jsem péči porodní asistentky vyloženě nepotřebovala, což porodní asistentka respektovala a dopřála nám soukromí. Při samotném závěru porodu se mi od ní dostalo podpory a povzbuzení, ale vše nechala v mé režii, za což jsem velmi vděčná. Nerušený bonding u nás probíhal přes tři hodiny. A za další tři hodiny už jsme byli na cestě domů za starší sestřičkou, což bylo to nejlepší rozhodnutí. Ta domácí atmosféra, sžívání a láskyplné chvíle s mými holčičkami a manželem, byly nejkrásněji chvíle v mém životě. Další porod bych rozhodně zvažovala doma, musí to být nepopsatelný zážitek.

Dcera byla pro mne vymodleným dítkem.Těhotenství po třech SP. Byla jsem na rizikovce již kvůli zmíněným třem SP plus vývojová vada dělohy. Celé těhotenství jsem doufala v přirozený porod, bohužel jsem ani nevěděla, že existují nějaké PA. Ve 29+2 tt jsem ležela pár dní v nemocnici kvůli otevírání a zkracujicimu se čípku. Naštěstí se vše zastavilo a jelo se dál. To byla má první a jediná kontrola v nemocnici. 28.11. 2020 (37+1tt) jsem po celý den měla poslíčky. Večer jsme byli na oslavě. Kolem 11 jsme přišli domů a chtěli jít spát. Došla jsem si na WC a šla zpět do ložnice. V tom ze mě něco vyteklo i s krví a ja jako nezkušená prvorodička myslela, že to je plodová voda. Tak jsem zavolala do porodnice, že přijedeme, dobalili jsme věci a vyrazili jsme. Do porodnice jsme dorazili cca v půl 12. Udělali mi test na plodovou vodu - negativní. Monitor - tam vše v pořádku a byly vidět i kontrakce. Do toho jsme vypisovali papíry. Vyšetření bolestivé, s krvácením, ale to je u mě normální (přepážka v pochvě, ačkoliv je ze 3/4 odstraněna) malá byla KP. PA mě stále přesvědčovala, že to zvládneme porodit normálně, než zjistila, že mám 2 čípky (nikdy mi to nikdo nevěří ). Prý tedy, že stejně ještě nerodím, ale že si mě tam nechají přes noc a ráno uvidíme a případně mě pustí ještě domů. Dostala jsem IS k CS abych si v klidu přečetla a podepsala. Dali mě na pokoj. Ráno odběr krve a moči. Podle výsledků mě měli pustit. No během toho mi začala pomalinku odtékat plodovka. Testy byly horší a po obědě za mnou přišli, že to teda udělají dnes. Jenže já už v sobě měla oběd, a tak jsme čekali do 6 hodin do večera. 

Nakonec jsem se na sál dostala v 19:00 ... stihl přijet i manžel a čekal před sálem. Měla jsem spinalní anestezii, bohužel byly komplikace, ale ne vše jde vždy podle plánu. Dceru vyndali v 19:10 a hned mi ji ukázali, nafotili mi ji na můj mobil (skvělá sestřička nejspíše od anesteziologa). Odnesli ji zvážit atd.. a dali ji manželovi. Já bohužel měla problém s dělohou, která se nechtěla zatáhnout, a tak mi něco píchli, po čemž jsem se pozvracela. Dcerku manžel odnesl na dětské a pak ho pustili za mnou na sál. Dceru mi pravidelně nosili (byla v inkubátoru), se mnou však byla až od 3. dne a v inkubátoru až do konce (byli jsme tam 12 dní). Dcerka vážila 2290g a měřila 47cm.

První porod (8/2019) proběhl ve Šternberku, nicméně jsem si při něm zažila všechny intervence a zásahy. Porod nakonec skončil vexem a my na šestinedělí 5 dní kvůli synově infekci. Kromě šestinedělí jsem neměla jedinou výtku, ale nebyla jsem tehdy tolik informovaná. Věřila jsem pouze doktorům. Takže jsem se na druhé těhotenství i porod velmi připravovala. V těhotenství jsem si vybrala svou porodní asistentku Bibianu Drápalovou Pališkovou, podstoupila kurz Jemného zrození, seminář o právech pacientů v nemocnici, semináře o kojení a zjišťovala všechny informace o AP. Těhotenství bylo krásné, bez VV. Nepodstoupila jsem test na cukrovku ani imunizaci kvůli RH- faktoru. Gynekolog byl velmi respektující, vždy mi nabídl alternativu a o všem mě informoval. Gynekolog pracuje jako zástup primáře ve Šternberku (nyní primář), takže jsem s ním svůj záměr s AP probrala. Neměl jediný problém, jen mi doporučil zajistit si od pediatry potvrzení o převzetí novorozence do péče. Ve 40. týdnu jsem byla předána do porodnice Šternberk, kam jsem docházela na kontroly. Jelikož jsem byla už 41. týden, tak jsem si řekla o Hamiltona. Doktor jej provedl velice šetrně, nic jsem necítila. (Můj gynekolog). Již to odpoledne jsem cítila menší vlnky, v podvečer jsem už volala své PA. V 9 večer pravidelné vlny, takže jsem uspala staršího a dala vanu. Bylo jasné, že už je to tady. V 1 ráno jsme odjížděli do porodnice. Při příjmu mě doktor vyšetřil, kdy jsem byla na 5-6cm. Natočil se KTG a já zaplula do sprchy. Po dvou hodinách jsem byla otevřená, ale miminko stále nechtělo sestoupit. PA mi úžasně pomáhala, střídali jsme polohy, dávala nám na vše čas. Za celou dobu mi záznam točila pouze jednou, jinak kontrola dopplerem. Vyšetřovala mě pouze ona a jen tehdy když jsem sama chtěla. Kolem 7 h jsem začínala aktivně tlačit. 

Zrovna se střídala směna doktorů a nová doktorka s námi již zůstala. Po celou dobu stála v pozadí a nijak nezasahovala, nemluvila. Ozvy miminka byly po celou dobu úplně v pořádku, nebyl důvod i přesto, že jsem tlačila opravdu dlouho. PA po celou dobu měřila ozvy a nahřívala hráz. Při tlačení praskla samovolně plodová voda a pak už to šlo krásně. 7:34 se narodil syn Jonáš s váhou 4330g. Ihned předán na mé tělo, kde zůstal dvě hodiny. Kontrola pouze pohledem. Po dotepání přestřihnut pupečník a placenta vyšla na jedno zatlačení. Placentu si brala ke zpracování má PA. Jelikož jsem se potrhala, tak mě doktorka zašívala. O celém postupu mě informovala, vždy mi řekla, co právě dělá. Byla šetrná, víceméně to nebolelo. Po porodu odešla a my už byli sami jen s naší PA. 

Můj třetí porod, první v bezpečí domova, beze strachu, bez poranění, bez bolesti, a to také díky skvělému manželovi a profesionální porodní asistentce. Díky, že jsem mohla Bazének v pozadí nakonec nebyl napuštěný, porod proběhl ve vaně v koupelně za přítomnosti manžela a PA.

Rychnov nad Kneznou 25.června 2017. Zajímavost asi žádná - jen mi malej hodiny a hodiny nešel vytlačit, až jsem nakonec svolila k nástřihu. A to vyletěl ven jak raketa, že ho ani skoro dr nedostihl - možná jen jedna zajímavost, že kdyz jsem rodila, tak musel přijít primář, jak mi to nešlo, asistentky na to zřejmě nestačily.

Můj 3. porod proběhl v noci 2.1.2021 v Havířově s moc milým a respektujícím personálem. V celém pokoji svítila jen vana, bylo to moc příjemné. Porod byl ambulantní a narodil se nám Mikulášek s mírami 4490g a 56cm ♡