Naoli Vinaver: Nejsme na různých stranách bariéry. Jak smířit systém a porodní asistentky v komunitě?

Zuzana Laubmann (dula): Naoli, vítejte v ČR, jsme rády, že můžeme sdílet s českými kolegyněmi a posluchačkami Vaše zkušenosti a myšlenky. Naoli, procestovala jste svět, máte za sebou stovky porodů a pracujete jako tradiční porodní bába již 35 let. Jak Vaše cesta začala?

Naoli Vinaver (porodní asistentka): Vždy mě fascinoval porod a těhotenství, už jako malou holku. Nebylo mi ale hned jasné, že budu porodní bábou. Jenže pak, už jako dospělá, jsem začala mít sny o porodech, s neskutečně konkrétními klinickými detaily, včetně porodních poloh, krve atd. Pak jsem se ráno vzbudila a řešila, co se vlastně při porodu dělo. Začala jsem si sama pro sebe studovat a svět porodů se mi tak otevřel. Bylo to opravdu povolání ve smyslu “calling”. Tyhle sny jsem měla nejméně tři měsíce. Začala jsem se učit o tradičních přístupech a kombinovala je se studiem fyziologie, byla jsem na seminářích porodních asistentek v USA, pracovala jsem v německé porodnici. Každý porod, který jsem viděla, byl pro mě obrovskou zkušeností. Každý porod je jiný a máte-li otevřenou mysl, můžete podpořit každou ženu, aby porodila své dítě. Je to něco, čím se budu zabývat dokud tu budu. 

ZL: Je to tedy nezvyklý a podivuhodný začátek.

NV: Není to tak neobvyklé, tradiční porodní báby mají často podobné sny. Přirozený zájem a drive vás pak nutí se vzdělávat kdekoli je to možné. Dokonce jsem mohla být několik týdnů ve Frankfurtu v místní porodnici. Nebráním se vzdělávání v institucích, od žen, ze zkušeností druhých. Prostě všude, kde se mohu dál učit, se učím.

ZL: Doprovázíte ženy převážně k domácím porodům. Kolik jich už asi bylo?

NV: Ano, mám jich za sebou asi 1800, pamatuji si většinu z nich. Vždy si zapíšu onen příběh. Ty děti si ho pak mohou přijít vyslechnout. Doprovázím ženy převážně doma, protože domov je místo, kde se žena opravdu uvolní a porod postupuje lépe. Jsou ale samozřejmě ženy, kterým svědčí nemocniční prostředí a cítí se tam komfortněji.

ZL: Viděla jsem dokument z vašeho porodu, kde byla naprosto neskutečná atmosféra. Byl tam porodní bazének, žena, muž i babička. A hlavně: totální klid a mír. Jaké je to vytvářet takovýto neopakovatelný prostor?

NV: Je to opravdu speciální. Porodní bába musí znát ženu i její rodinu. Někdy ji poznáte za den, pokud je tu otevřenost a lidskost. Jaká je? Jaký je její příběh? Co chce od života? Porodní bába by se měla adaptovat na potřeby ženy a tak se i napojí na cítění dané ženy a potřeby rodiny. Porod dítěte je chvíle oslavy, radosti, emoce létají vzduchem. Dobrá bába toto spoluutváří, umožňuje průchod, a zároveň se sama nechá vyživovat.

ZL: Viděla jsem v dokumentu, jak krásné to pro všechny zúčastněné bylo. Úžasné je, že si pamatujete tolik porodů i s detaily.

NV: Na každém porodu je něco speciálního: jak se žena tváří, jak ji manžel líbá, jak dítě přišlo na svět. Vždy proběhne něco unikátního. Pokud uctíme ženu a tento její transformační zážitek, umožníme tím, aby rostl respekt, úcta a láska, které jedna generace přenese na tu další. A ženám umožníme cítit úctu a lásku a ty pak přenést na děti. Vlastně je ta naše práce taková humanitární. Myslím, že duly a porodní báby jsou velmi mateřské osoby, které rády vyživují a pečují o ostatní. 

ZL: Vaše péče je kontinuální. Začíná už v těhotenství. Jaký to má význam?

NV: Důvěra k někomu, kdo ženu zná, ovládá potřebné techniky a postupy, představuje bezpečí a ochranu, je klíčová. Porodní bába je jako nějaký průvodce, kterému opravdu záleží na tom, koho provádí. Žena je ochotna naskočit do tohodle dobrodružství s mnohem větší otevřeností a silou, pokud cítí právě důvěru. Ale nemusí to být vždy jedna na jednu. Některé porodní asistentky pracují v týmech, aby nebyly tak vytížené, i tak to může být krásné a dá se napojit s více lidmi z daného týmu. 

ZL: Když jsme se bavily o domácím porodu a o porodu v nemocnici, řešily jsme různé guidelines a různé postupy. Já si ale myslím, že nejde ani tak o místo, ale o lidi okolo.

NV: Ano, lidé se mohou cítit dobře doma, v porodním době i nemocnici, v případě, že tamní pracovníci podporují respektující porod a individuální potřeby ženy. Některé ženy rodí dlouho, některé krátce. Mnohá pracoviště přizpůsobují své protokoly tak, aby se do nich vešlo více různých způsobů porodu a více různých potřeb i kultur. Po světě už existuje široké hnutí, které se snaží o rozmanitější možnosti výběru.

ZL: Chtěla byste sdílet něco s porodními asistentkami a dulami v ČR?

Chci jim vyseknout poklonu. Mají tolik odvahy a nasazení, pracují pro rodiny, a to mnohdy navzdory tlaku systému. Musíme se naučit hledat cesty, jak smířit systém, porodní asistentky v komunitě a duly. Nejsme přece na různých stranách bariéry, chceme všichni život, zdraví dětí, máme rodiny. Takže chci všem pogratulovat za to, jak skvělou práci odvádějí. 

Celý rozhovor s českými titulky

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa