Dula, veterinární lékařka

MVDr. Tereza Lašťovička

Vystudovala Veterinární univerzitu Brno obor veterinární hygiena a ekologie, je certifikovaná laktační poradkyně Mamily, místopředsedkyně spolku Nehormonálka a maminka 4 dětí. První porod zažila v Motole, druhý v Hořovicích, třetí doma v Německu s podporou porodní asistentky a manžela a čtvrtý v porodnici v Německu opět se svou PA. Nyní žije již 4. rokem v Německu a pomáhá ženám s přípravou na porod, šestinedělí a kojení. Je nadšenou propagátorkou přirozeného porodu, kojení a kontaktního rodičovství. Nabízí také profesionální poradenství v oblasti nehormonální antikoncepce.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

„Jsem vystudovaná veterinářka, certifikovaná laktační poradkyně a máma 4 dětí. Dvě se narodily v Česku a dvě v Německu. První porod proběhl ve velké pražské porodnici, bez duly nebo PA a taky téměr bez podpory - muž tam nemohl být a přišel až na poslední chvíli

Byla jsem dost informovaná, vydupala jsem si relativně hezký porod bez medikace a nástřihu. Ale od začátku jsem při prvním porodu čelila obrovskému tlaku: jak mám dýchat, co mám dělat, zda mám mít epidural. Stále mě to vracelo do rozumového, do hlavy. Pomohlo by mi, kdyby tam byl někdo, kdo by racionální stránku věci řešil za mě. U druhého porodu jsem po takovém člověku pátrala. Chtěla jsem, aby se některé věci a problémy z prvního porodu neopakovaly."

„Nebyla dostupná péče PA ani duly, proto jsem se opřela o manžela, jenž byl v posledním ročníku na medicíně a chtěl se věnovat porodnictví. Vybrali jsme si malou porodnici, kam jsme hodinu jeli a bohužel jsme přijeli příliš brzy. Porod však trval skoro tři dny a hodně jsme se vyčerpali. V té době bych velice ocenila PA, která by mi řekla “už jeď, nebo ještě nejezdi”. 

Porodila jsem nakonec přirozeně, pak ale nenavázala žádná péče, na šestinedělí jsem byla sama, jak je to v Česku běžné."

„Pak jsme jeli do Německa, kde muž pracoval, já byla znovu těhotná. Trvalo mi najít lékaře, pak jsem cca ve 12. týdnu šla ke gynekologovi, který se mě ptal, zda mám svou Hebamme tedy PA. Já tehdy netušila, na co se mě ptá. Existují tam seznamy PA v dané oblasti, lékaři je poskytují a předpokládá se, že těhotné mají svou PA. 

Našla jsem si jí ze seznamu, byla to milá holka, byla jsem šťastná z takového luxusu. Máte nárok ji kontaktovat během těhotenství, při porodu i po porodu. Je jedno kolikrát, vše hradí pojišťovna. Pak došlo na výběr porodnice a najednou byly ve hře i porodní domy. Domluvila jsem si všechny možnosti a nechávala konečnou volbu na poslední chvíli."

„Nakonec jsem porodila doma se svou porodní asistentkou, která se o mě starala v celém šestinedělí. Dokonce mi sama volala, zda něco nepotřebujeme. Bylo to příjemné, byla jsem přijatá a podpořená i se svou volbou. Podpořila mě nejen PA, ale vlastně celý systém včetně pojišťovny a to je zásadní pocit. 

Péče PA není jen zdravotní, ale velice psychická, pomáhá zpracovávat strachy i traumata z porodu. To Vám doktor nedá. Protože pro PA jsme vy ta jediná, ten středobod, to pro lékaře není nikdy možné, má na starosti i další ženy."

„Poslední můj porod proběhl v německé porodnici do vody, se stejnou PA - protože PA se vlastně stane součástí rodiny, ví, jak fungujete, byla s vámi ve vašich nejintimnějších chvílích. Byly jsme už hodně napojené, nemusela jsem se o nic starat. Při porodu jsem byla jen já, manžel a PA. Proběhl v tichosti a v klidu. Pokud porodu prožijete v bezpečí, můžete se otevřít. A porod je o otevírání srdce i těla. 

Je důležité, aby PA v Česku mohly vykonávat svou profesi v plné šíři, zároveň je nutná osvět a přepsání kódů v celé společnosti. Vybrat si, kde rodím a s kým je normální. Kojit je normální. Je důležité to i vidět ve filmech, časopisech a vytvořit postupně novou normu, která už v ostatních zemích existuje."

ZMĚŇME TO SPOLEČNĚ!

Pomozte porodním asistentkám, ať můžou pomáhat ženám užít si mateřství bez zbytečných traumat. Podepište petici a přispějte tak ke změně postavení porodních asistentek v České republice!