Komunitní porodní asistentka, terapeutka
Natálie Sedlická
Vystudovala bakalářský obor porodní asistence na MU v Brně. Poté odcestovala do Nizozemí pokračovat v MSc., které dokončila v Glasgow Caledonian University. V zahraničí absolvovala stáže v soukromém porodním centru. Předtím studovala tři roky medicínu na 3. lékařské fakultě. Vystudovala tříletou školu shiatsu, akupunkturu i psychoterapeutická studia v Brně (s diplomovou prací zabývající se porodním traumatem a jeho zpracováním). Pořádá workshop s názvem „Cesta a návštěva do nitra sebe“, vede meditace a relaxace se zaměřením na uvědomování. Za nejdůležitější kromě opravdového naslouchání považuje respekt, důvěru, partnerství, lásku a vývoj.
„Porodní asistence jako řemeslo je dnes vysokoškolský obor, jehož absolventky provázejí ženy během těhotenství, porodu i šestinedělí. Dřív to bylo už od první menstruace a někdy až do smrti."
Kontinuální péče je pro ženu ta nejvhodnější, což dokazují i mnohé výzkumy (např. Sandall et al. 2013). Těhotná žena je ve valné většině případů zdravá (60-80 % dle WHO). Prochází sice obrovskou hormonální proměnou, ale je zdravá a potřebuje hlavně zdravou zůstat. Pro zdravý porod bez psychických a fyzických následků (nízkorizikové ženy) je potřeba hlavně uvolnění, klid, důvěra a holistický přístup.
„Já se hodně divím, že v České republice dosud nejsou porodní centra, porodní domy ani systém komplexní péče, ze kterého by ženy vycházely posilněné, obohacené a s pocitem naplněných vlastních kompetencí."
Největší úskalí vnímám v tom, že v ČR neoddělujeme primární a sekundární péči. V Německu, Velké Británii, Holandsku nebo na Novém Zélandu zůstává primární péče v rukou porodních asistentek. Sekundární lékařská je pro ty s horší anamnézou, komplikacemi, nemocemi. U nás je to bohužel naopak - žena je braná jako nemocná a je rovnou v péči lékaře. Jako porodní asistentka si troufám tvrdit, že jsem nejvhodnější osoba, která ženu pomůže provést těhotenstvím, porodem i následným obdobím.
Jsem odbornice na fyziologii porodu. Jsem schopna patologie vidět a poznat hraniční stavy. Chci pracovat v celém rozsahu svých kompetencí, což zatím v ČR nelze.
Když se sektor sekundární péče vzdá určitých úkonů, budou mít víc prostoru se soustředit na složitější komplikovanější případy. Potřebujeme více respektu pro řemeslo porodní asistence. Potřebujeme porodní centra a porodní domy - ty jsou základem pro změnu. Ukazuje se, že tyto modely jsou i levnější pro systém zdravotního pojištění. Ke změně jsou nutné i politické změny, například některých vyhlášek - odstranit indikaci lékaře pro porodní asistentky. PA potřebují také profesní podporu a ochranu, profesní pojištění.
Nový Zéland by pro ČR byl dobrá inspirace, tam změna, skoro revoluce, nastala během půl roku. Setkala se poptávka žen, PA a politická vůle. Moc bych Česku přála, aby se sem tohle krásné, komplexní řemeslo navrátilo, protože zde velice chybí.
